Večírek
Pozvat všechnu smetánku z hrabství původně znělo jako skvělý způsob, jak získat společenské kontakty ještě před svatbou. Přece jenom Eileen tu byla nová a nikoho pořádně neznala. Teď se večírek ale vyvíjel nejnudnějším způsobem, který si dokázala představit. Rozhlédla se po obývacím pokoji. Henry, její snoubenec, byl v čilém hovoru s lady Torkwoodovou, snad stoletou sběratelkou čajového porcelánu. Dobře mu tak, pomyslela si celá povídka
Utajený dráček I.
Pavel bydlel na předměstí v nové vilce a jestli si na něco nemohl stěžovat, tak to byl nedostatek peněz. Vlastně všechno, co si v životě tento čerstvý čtyřicátník předsevzal, dotáhl do zdárného konce. Jenže něco ho pořád nenechávalo v klidu spát. Hrozně se strachoval o svoje dcery. Karolínka a Alča byly jeho princezny a maloval si pro ně ten nejlepší život, což v jeho představách byla brzká svatba s někým, jak se dnes kulantně říká, finančně zajištěným. celá povídka
Utajený dráček II.
Ráno se Alena pečlivě osprchovala. Navlékla se do čistého flanelového pyžama pánského střihu (v tom spala nejradši kvůli pohodlí) a vyrazila na sobotní snídani. Všichni mlčeli a tak si taky hleděla svého. Pavel byl stále v šoku z toho, co udělal. Občas letmo pohlédl na svojí sedmnáctiletou dceru a přemýšlel, zda to nebyl jenom bizardní sen. A co víc, kdykoliv si vzpomněl na to, jak jí šukal, začal mu v kalhotách pořádně tvrdnout, panebože, to byla včera taková slast. celá povídka
Utajený dráček III.
„Doufám, že mi ty koťátka něco nechaly.“ Vyzvídala Nikola zatímco je zamykala v luxusní ložnici, které dominovala postel s nebesi. „Večírek končí, smíme tu vůbec zůstat?“ Strachoval se Pavel, když sledoval z okna jak mizí jedno auto za druhým. „To si piš. Pořádá to tu můj bratr, tohle je náš dům.“ „Brácha musí mít rád sex…“ „Však ty ses dole taky moc neupejpal.“ Rýpla si Nikola a sundala zelené kalhotky, svůj poslední díl oblečení celá povídka
